Když mi bylo osm let, chtěla jsem být ilustrátorkou knih. Tak jsem začala chodit na ZUŠ a učit se kreslit a malovat
V deseti jsem chtěla navrhovat smartphony, ale protože ještě neexistovaly, vyráběla jsem si je z papíru. Přemýšlela jsem nad tím, že bych jednou chtěla navrhovat elektroniku, ale nevěděla jsem, jestli je to vůbec povolání a jak se k němu dostat.
Ve dvanácti jsem chtěla studovat meteorologii nebo genetiku. Meteorologové totiž předpovídají budoucnost a genetici nahlížejí do nitra přírody, oboje je tolik fascinující.
V patnácti jsem chtěla dělat umění a matematiku, ale nevěděla jsem, jak je spojit. Ve škole mi říkali, ať jdu na architekturu, ale to mi bylo docela cizí. Místo toho jsem začala trávit hodně času na počítači a využívat technologie k výtvarnému vyjadřování.
V sedmnácti jsem se zajímala o grafický design a o mezinárodní politiku. Jezdila jsem na politické simulace OSN, EU a dalších orgánů. Díky simulacím jsem poznala spoustu cílevědomých mladých lidí, s nimiž jsem v kontaktu dodnes a inspirují mě.
V devatenácti jsem se rozhodla, že budu grafická designérka, navrhla jsem novou vizuální identitu pro své gymnázium a dostala se s ní do národního kola SOČ. Nechtěla jsem se vzdát studia matematiky, proto jsem si podala přihlášku na Fakultu informatiky MU, které nabízela specializaci na grafický design. Nechtěla jsem se vzdát ani kontaktu s komunitou politicky aktivních mladých lidí, proto jsem začala dělat grafiku pro neziskovou organizaci Mladí občané.
A pak jsem studovala informatiku.
Ve dvaceti jsem byla nadšená, že se učím matematiku a grafický design. V jednadvaceti jsem pochybovala o své volbě a přemýšlela, jestli jsem neměla jít radši studovat uměleckou školu.
Při studiu jsem se neustále snažila získávat praxi v oboru, dělala jsem vizuální identity, plakáty a další grafické práce pro různé organizace. Nejvíce mě ovlivnila semestrální stáž v Kiwi.com. Byla jsem na pozici junior graphic designer v marketing týmu, pracovala jsem mezi lidmi z různých koutů světa a nasávala jsem tu nepopsatelně dynamickou atmosféru. A občas se mi povedlo si odskočit z marketingu a zajít na oběd s lidmi z UX týmu.
Z mezinárodního Kiwi jsem odešla, abych se pustila do ještě většího dobrodružství. Odjela jsem na roční Erasmus do španělské Valencie. Svůj čas jsem plnila hlavně zábavou a poznáváním lidí, příběhů a kultur. Kromě toho jsem studovala – design, informatiku a španělštinu.
Ve třiadvaceti jsem po čtyřech letech studia informatiky konečně pochopila, jak funguje počítač. Tuším, jak se navrhují systémy a řídí jejich vývoj. Zároveň jsem osobně poznala, jak často se při vývoji zapomíná na lidi, kteří systém budou používat. Chci zúročit své znalosti a zkušenosti z informatiky a navrhovat systémy, které slouží lidem. Proto – a pro všechno výše zmíněné – jsem šla studovat design služeb na KISKu.